Emocionální vykleštěnci

24.04.2021

Toto je super označení mého kamaráda, který tak nazývá vlastně psychopaty. Tento článek píšu jen proto, abychom si to zvědomili. Prozatím.

Asi netřeba nikomu představovat, co takový psychopat umí a co je jeho cílem.

Rozdíl, mezi emocionálním vykleštěncem a AI je ten, že AI nechce nikomu ublížit a určitě, i kdyby to udělala, tak by to nebylo vědomé.

Na rozdíl cílem, takového člověka či skupiny lidí, je maximální zisk a to přesně tam, kde to umí nejlépe, v materiální oblasti. 

Vydělat co nejvíce peněz a využít pro to, co největší množství lidí bez toho, aby se tím nějak zatěžoval.

Proto je často úspěch na materiální úrovni vykoupen právě touto vlastností.


Co z toho plyne?

1. To, že úspěch byl lemován mnoha lidmi, kteří museli "zmizet" a nebyl jim přidělen žádný kredit

2. Člověk se chová jako žralok, využívá, manipuluje, skupuje či krade nápady a ty pak svojí "genialitou" přetváří ve svůj produkt

3. Benefituje se na tom jen úzká skupina lidí, která určitý produkt či službu dostává z opačného pole budování a to je z cizích peněz něco vybudovat a pak z toho udělat lovebrand. Ne jít od píky, bez půjček a budovat něco na základě toho, co lidi chtějí. Tady je to naopak, přesvědčit je, a hodně díky sociálním sítím k něčemu, co nechtěli. Manipulace skrze to vše.

4. Skupiny, a hlavně finanční podporující IT a technologie, přičemž řemeslo a tvrdá práce vyrábět něco nemá velkou prestiž. Minimálně u bankovních institucí, které hledají unicorny v oblasti IT.

5. Změna hodnot ve společnosti a přesun peněz od střední třídy do rukou bohatých, kteří ještě bohatnou.

Ztráta variability a ztráta svobody tím, že osobní názor zaniká v názoru pár vybraných jedinců, kteří nemají kvality vůdce, ale pouze kvality psychopata, viz náš premiér.

6. Velká změna tím, že tyto produkty a služby vznikají díky neustálému tisknutí nových peněz do systému, protože pokud by tomu tak nebylo, nemohlo by toto popravdě nemorální konkurenční prostředí vzniknout.

Nejdřív by se na to muselo totiž vydělat a pak až investovat zpět do firmy. Pokud by to tak bylo, tak by nevznikl nesmysl jako je WEWORK nebo jiné velké značky, které pouze byly financované na základě předpokladů banky, ale nemělo to žádný základní kámen.


Co je možným řešením?

a) Mluvit o tom. Dávat kredit každému, kdo něco dělá. Abych byl přesný, tak kdo dělá něco pro společnost bez nároku na odměnu.

b) Kritizovat činy (CO), které vedou ke ztrátě svobody, ale nekritizovat toho člověka (KOHO, což je pro mě velké poučení a "práce, abych to nedělal).

c) Podporovat ty, kteří doopravdy něco chtějí a cítí to jako poslání, prospěšné pro okolí. To znamená, že pokud někdo začne učit děti ve škole, bez nároku za odměnu nebo doopravdy jako dobrovolník, tak být za to vděčný, to je doopravdy ten pravý zásah. 

To je rozdílový faktor mezi tím, že z nás budou jen roboti nebo lidi.

Chceme to? 

Já ano.

Chci společnost, která žije a tepe v jejích žilách radost ze všech složek našeho bytí.

Nechci společnost, která bude jen hodnotit úspěch na základě materiálních úspěchů

A to jsem jich zažil dost, i když jsme nyní na druhé straně barikády.

A uměli jsme s naší firmou vydělat i 15 mil ročně. Možná to není dostatečné, abych mohl říct, jaké je se to chovat bez emocí, ale pořád to není tak malá částka, abych věděl, že radši ty peníze nevydělám a budu dobrým člověkem než, abych to znovu vydělal a byl emocionální vykleštěnec.

Alespoň ne na takové úrovni, kterou popisuji výše, protože sobečtí jsme občas všichni, emocionálně vykleštění také, když prostě nevíme, jak dál. Ale ne za cenu bolesti těch ostatních ve vědomé fázi.

Ale jak jsem zmiňoval, o tom až příště...

#jakechcescesko #silahotentota #steinerkovarik #slusnostsivzitnenechame #slusnostfrci #davejber